Podle posledního rozkazu musí jít jednotka kapitána Černézmije na zteč. Kapitánovi se pochopitelně nechce na smrt, a tak se rozhodne předstírat šílenství. Generál Melchett se rozhodne na bláznivého podřízeného podívat. Když se ale kapitán dozví, že duševně nemocní vojáci jsou na místě zastřeleni, jako zázrakem se uzdraví. V bunkru tedy panuje právě taková nálada, jakou by člověk čekal před útokem proti německým kulometům. Nikdo nemůže usnout a všichni vzpomínají na staré časy…